Když se řekne jídelna, většina z nás si představí velký stůl uprostřed prostorné místnosti s lustrem nad hlavou. Jenže realita je často úplně jiná. Bydlím v bytě, kde má obývák s jídelnou dohromady třicet metrů čtverečních, a dlouho jsem bojovala s tím, kam nacpat šest židlí, aby se kolem stolu dalo aspoň projít. Právě tady začíná skutečné kouzlo návrhu jídelny – musíte zapomenout na katalogové obrázky a přemýšlet, jak ten prostor bude fungovat ráno u kávy i večer při hostině. Klíčem je vybrat nábytek, který není jen hezký, ale slouží i jako skrytý úložný prostor. Jinak skončíte s hromadou krabic na skříni a věčným stěhováním věcí sem a tam. A věřte mi, nikdo nechce při večeři koukat na hromadu nádobí stojící na vedlejším konferenčním stolku.
Dlouho jsem hledala variantu, která by nebyla jen provizorní nouzovkou. Narazila jsem na model s takzvaným click-clack mechanismem. Zní to jako reklamní fráze, ale funguje to dokonale. Když potřebujete rychle uvolnit prostor pro večeři, pohovku jednoduše složíte zpět do sedačky. Žádné tahání matrací, žádné skladování složitých konstrukcí. A co je důležité, click-clack mechanismus umožňuje, aby záda pohovky lehla do roviny, aniž byste museli odsunovat celý nábytek od zdi. To je v malé kuchyni zásadní, protože každý pohyb navíc znamená zbytečnou ztrátu času a energie. Tento systém mi zachránil večírky, kdy se pět lidí mačkalo u stolu a pak během deseti minut měli kde sp Pokud teprve plánujete rekonstrukci nebo zařizujete nový byt, zkuste se na kuchyni dívat jako na multifunkční centrum. Ne jen jako na místo pro vaření, ale jako na prostor, kde se ráno pije káva, odpoledne se učí děti a večer se scházejí přátelé. Jedna dobře zvolená pohovka, která se během pár vteřin změní na lůžko se složeným slatted frame a foam mattress, může změnit celý charakter místnosti. Nebojte se utratit o něco víc za kvalitní mechanismus a pohodlnou matraci. Vaše záda a vaši hosté vám poděkují. Až příště budete řešit, kam uložit věci nebo kde nechat přespat tetu z Plzně, vzpomeňte si, že i malá kuchyně může být velkorysá, pokud do ní vložíte chytré řeše Nesmíme zapomínat na praktické detaily, které dělají bydlení komfortním. Když jsem vybírala postel s úložným prostorem do svého dětského pokoje, řešila jsem stejný problém jako dnes: kam s přehozy, dekami a polštáři, když pod postelí není skříň. Vzdušný design s vysokými nožkami a prostorným šuplíkem pod matrací je základ, ale stejně důležité je, co visí nad čelem. Stěna nad postelí je totiž první věc, kterou ráno uvidíte. Zkusila jsem tam pověsit velkoformátovou tapetu s jemným geometrickým vzorem a výsledek byl famózní. Místnost najednou získala řád a já jsem nemusela řešit žádný těžký rám, který by mi v noci padal na hlavu. Tapeta je levnější než kvalitní obraz a přitom dokáže stejně silný efekt. Stačí jedna stěna, klidně jen za čelem postele, a rázem máte dominantu celého pok Když jsme řešili poslední úpravy, narazili jsme na sametové látky. Velvet čalounění má obrovskou výhodu. Jeho lesk dokáže rozzářit i tu nejtemnější koutek. Ale pozor, samet je náročný na údržbu a na prach. Pokud máte alergii, raději se mu vyhněte. Já jsem podlehla kouzlu tmavě zelené sametové židle u psacího stolu. Do celkové domácí barevné palety vnesla šmrnc. Ta židle je jediný kus, který vybočuje z řady. A právě proto funguje. Zbytek místnosti je v neutrálních tónech, takže toto jedno barevné gesto působí jako šperk. Důležité je nepřehánět to. Jedna výrazná barva na jednom kuse nábytku bohatě sta Dnes už se na svůj byt dívám jako na organizmus. Mění se s denní dobou, s ročním obdobím, s tím, jestli zrovna vařím nebo pracuju. Domácí barevná paleta není dogma. Je to živý nástroj, který můžete upravovat. Stačí přidat nový polštář, pověsit jiný obraz nebo vyměnit přehoz přes rozložený gauč. A pokud se vám stane, že se v místnosti necítíte dobře, neobviňujte se. Prostě jen zvolte jiný odstín na zeď nebo pořiďte novou deku. Bydlení je experiment. A experimenty se smějí opako Jedna z nejchytřejších věcí, kterou jsem v malých bytech viděla, je systém zavěšených obrazů, které se dají snadno přeskupit podle aktuální polohy nábytku. Mám kamarádku, která si pořídila sedací soupravu s klik-klak mechanismem a zároveň velké plátno v kovovém rámu. Každý večer, když chystala gauč na spaní, musela obraz sundat a opřít ho o zeď. Po dvou týdnech to vzdala a pověsila tam místo toho kruhový zrcadlový objekt. Zrcadlo je ostatně skvělá berlička. Pokud nemůžete do místnosti natlačit víc metrů, jednoduše je tam odrazíte. Zrcadlo zavěšené naproti oknu prosvětlí celý pokoj a dodá mu iluzi prostoru, aniž byste museli bourat příčku. Kombinace zrcadla a decentního wall art v podobě linorytu nebo minimalistické abstrakce funguje jako dokonalý balanc mezi funkcí a esteti Ale pozor, ne každá stěna snese cokoli. V panelákovém bytě s tenkými příčkami řešíte i kotvení. Když jsem chtěla do obýváku zavěsit několik malých desek s potiskem, narazila jsem na sádrokarton. Bez správných hmoždinek se z wall art stane spíš noční můra. A co teprve, když na stěně visí police na knihy a pod ní čalouněná pohovka s velurovým čalouněním? Klasické velurové čalounění miluje prach a vlákna z textilních dekorací se na něj snadno chytají. Proto dávám přednost hladkým povrchům, například akrylovým deskám nebo skleněným rámům, které se snadno utírají. V dětském pokoji zase volím lehké pěnové samolepky, které se dají přelepovat bez poškození omítky. Děti rostou a jejich vkus se mění každý půlrok. Stejně tak by se mělo měnit i wall art kolem n
Jak zařídit kuchyň, která nezradí, ani když v ní spíte
Ale co dělat, když večer dorazí nečekaná návštěva a vy nemáte druhou ložnici? Postavila jsem do obývacího pokoje pohovku, která se dá během pár vteřin přeměnit na lůžko. Vybrala jsem konkrétní model s click-clack mechanism, který se ovládá lehkým tlakem na opěradlo. Žádné tahání za polštáře, žádné páčení. Moje první varianta byla levná a měla nekvalitní kovové pružiny. Po třech měsících jsem vracela, protože se propadala doprostřed. Investovala jsem proto do pořádného slatted frame, který je vyrobený z bukových lamel. Ten hlavní rozdíl je cítit hned v noci. Pevné dřevo pruží stejnoměrně a nenechá vás probudit se s prohnutými zády. Při výběru odstínu potahu pak přemýšlejte nad celkovým doj Představte si to. Ráno si vaříte kávu, odpoledne stíháte pracovní meeting u stolu a večer rozložíte pohovku na spaní. Tohle není sci-fi, ale realita mnoha českých bytů, kde kuchyň funguje jako obývák, jídelna i ložnice zároveň. Když jsem před lety zařizovala svůj první malý byt, narazila jsem na zásadní problém: jak do prostoru osmi metrů čtverečních vměstnat plnohodnotnou kuchyň linku, kuchyňský stůl pro dva a ještě místo na spaní pro občasné návštěvy. První měsíce jsem spala na nafukovací matraci, kterou jsem každé ráno schovávala do skříně. Bylo to utrpení. Pak jsem objevila kouzlo chytré kombinace nábytku, kde každý kus má minimálně dvě funkce. A právě o tomhle dnes bude ř Nakonec si radu. Když jdete za truhlářem, neříkejte mu jen rozměry. Vezměte si s sebou fotky svého bytu, plánky záclony a závěsy hlavně seznam všech činností, které v daném prostoru děláte. Já jsem například zjistil, že naše rodina tráví večery hlavně v leže na pohovce s tablety a knihami. Proto jsem si nechal udělat opěradlo vyšší o 10 cm než standard, abychom nemuseli podkládat polštáře. A když si objednáte custom furniture, neváhejte se ptát na detaily. Každá minuta strávená přípravou se vám vrátí v podobě nábytku, který doslova sedne vašemu tělu i vašemu bytu. A to je přesně ten pocit, který žádný katalog nenahra Až příště budete řešit, kam dát lampu, nespěchejte. Položte si na zem papírovou krabici a zapalte na ní svíčku. Pohybujte s ní po místnosti a sledujte, jak se mění stíny a nálada. To je nejlepší způsob, jak pochopit, co vaše home lighting potřebuje. A pokud máte v bytě multi-funkční nábytek, jako je sofa bed s kvalitním slatted frame, nezapomeňte, že i ten rám potřebuje své světlo. Laloková mřížka pod matrací má být občas vidět. Nepřikrývejte ji peřinami. Pokud ji osvítíte slabým světlem zespodu, vznikne dojem, že postel levituje. A to je přesně ten wow efekt, který váš byt promění z provizorního útočiště v domov, kde se chce spát, bydlet a ž Klíčem je hierarchie světla. Nepotřebujete jeden silný zdroj. Potřebujete tři vrstvy. První je ambientní světlo, které osvětlí celou místnost. Druhá je akcentační světlo na konkrétní věci, třeba na knihovnu nebo na obraz. A třetí je funkční světlo tam, kde děláte věci. A právě funkční osvětlení je u home staging lighting nejčastější kámen úrazu. Když máte malou ložnici, kde je jediné místo na spaní postel s úložným prostorem, musíte světlo řešit úplně jinak. Nemůžete mít noční lampičku vedle postele, protože tam prostě není místo. Řešením je LED pásek nalepený pod rám postele. Svítí na podlahu, nikoho neoslňuje a vy v noci při cestě na WC nenarazíte do fu Velmi praktickým pomocníkem je rozkládací pohovka s click-clack mechanismem. Tento systém je oblíbený právě pro svou jednoduchost. Opěrák jedním pohybem sklopíte do roviny a během pěti vteřin máte lůžko. Nevýhodou je, že na spaní nebývá tak pohodlný jako klasická postel s oddělenou matrací. Click-clack sedačky mívají tenčí pěnu a často chybí lamelový rošt. Pokud tedy plánujete spát na ní pravidelně, doporučuji přikoupit samostatnou pěnovou matraci o tloušťce alespoň 12 centimetrů, kterou během dne schováte do vestavěné skříně nebo pod postel s úložným prostorem v ložnici. Takhle kombinace zachovává komfort i estet Přemýšlíte, jakou barvu zvolit na stěny, aby se neprala s modrým sametovým gaučem? Tady je moje rada: držte se teploty barev. Pokud máte pohovku v teplém modrém tónu, volte stěny v odstínech krémové, pískové nebo slabě broskvové. Pokud je modrá studená až do šeda, sáhněte po bílé s šedivým podtónem. Vyhnete se tak vizuálnímu chaosu. Můžete také jednu stěnu zvýraznit tapetou s jemným geometrickým vzorem. Nesnažte se ale sladit všechno do posledního detailu. Drobné odchylky dělají interiér živým. Třeba polštářek na sedačce může mít úplně jiný odstín zelené, než jaký jste plánovali, a přesto bude sedět. Důležité je, aby se všechny tóny navzájem doplňovaly a netvořily vizuální p
Malba na zeď, která zachrání vaši ložnici i obývák
Vzpomínám si na moment, kdy jsem poprvé usedl do křesla s masivní slatted frame – ta dřevěná laťová konstrukce pod pěnovou výplní znamenala, že jsem po hodině čtení necítil žádné proleženiny v kříži. Od té doby vím, že výběr living room armchairs nemůže být jen o barvě nebo ceně. Většina lidí dnes žije v bytech, kde je každý centimetr podlahy drahý. Pokud máte obývák spojený s kuchyní nebo jen malý prostor u okna, obyčejné křeslo může být luxus, který si nemůžete dovolit. Ale zároveň právě ono často zachraňuje situaci, když potřebujete oddělit zónu pro odpočinek od jídelního stolu. Ticho, které křeslo vytvoří svou samostatnou přítomností, je k nezaplace Když už jsme u matrací, pojďme si říct něco o tloušťce. Často se setkávám s tím, že lidé kupují sedací soupravy s velmi tenkou matrací, třeba jen 5 centimetrů. To je na pravidelné spaní málo. Tělo se do pěny zaboří a ráno vás bolí záda. Proto doporučuji hledat model, který má matraci alespoň 12 až 16 centimetrů. A pokud má i slatted frame, je to bonus. Dřevěné nebo kovové laťky totiž podpírají matraci rovnoměrně a prodlužují její životnost. Sama jsem na začátku udělala chybu a koupila pohovku s tenkou pěnou. Po roce byla matrace propadlá a já musela dokupovat nadstandardní výplň. Dnes už vím, že se vyplatí investovat do kvalitního lůžka, i když je schované v sedačce. Konec konců, spánek je základ zdra Světlo také určuje, jak nábytek vnímáte. Vezměte si třeba pohovku s tmavou velvet upholstery. Sametový povrch pohlcuje světlo jinak než hrubé plátno. Pokud ji postavíte pod přímé ostré světlo, bude vypadat mastně a těžce. Ale nechte na ni dopadat světlo z boku, přes stínidlo z matného skla, a najednou se leskne jako hedvábí. Stejné pravidlo platí pro rozkládací gauče. Dnes už to není jen praktický kus nábytku pro babičku. Moderní pull-out sofa s kovovým rámem a elegantními nožkami vypadá jako designový kousek. A když ji doplníte správnou lampou, nikdo nepozná, že se pod polštáři skrývá mechanismus na spaní. Já mám doma model s click-clack mechanism, který se jedním pohybem změní z pohovky na postel. Žádné tahání špalků, žádné páčení. A přes den na něm sedíme s přáteli u v Pokud řešíte malý prostor, kde musíte kombinovat spaní a bydlení, přemýšlejte vertikálně. Místo abyste zabírali místo nočními stolky, dejte si na zeď poličku a na ni malou lampičku. Nebo si kupte stojací lampu s ramenem, které se dá natáčet nad pohovku i do křesla. Já osobně miluju modely s širokým stínidlem, které vrhá světlo jen dolů, takže neoslňuje protější sedačku. A pokud máte štěstí na vysoké stropy, zavěste lustr nízko nad konferenční stolek. Vytvoří to intimní zónu uprostřed místnosti. Jen dejte pozor na výšku, abyste do něj nebouchali hlavou, když vstáváte od stolu. Ideálně aby byl spodní okraj alespoň 70 centimetrů nad deskou stolu. Věřte mi, změřil jsem to při rekonstrukci víckrát, než se přizn Možná si říkáte, že malba na zdi je jen dekorace. Ale v malém bytě je to nejlevnější a nejrychlejší způsob, jak změnit funkci místnosti. Natřete jen jednu stěnu a hned víte, kde končí obývák a začíná ložnice. A když k tomu přidáte správně zvolený kuchyňský nábytek, jako je sofa bed s kvalitním slatted frame, máte vyhráno. Žádné noční tahání matrací, žádné uklízení všeho do skříně. Prostě jen pohodlí a funkčnost. A to je přesně to, co v malém bytě potřebujete. Nebojte se experimentovat s barvami. Tmavá zeď za sedačkou dodá místnosti hloubku a zároveň skryje drobné nedokonalosti staršího náby Teď se ale vraťme k lampám jako takovým. Na trhu je tisíc druhů, ale já věřím na tři základní kategorie. První je hlavní zdroj, který nasvítí celou místnost. To může být závěsná lampa nebo stropní svítidlo. Druhá je funkční světlo na čtení, práci nebo k jídlu. A třetí je atmosférické, takové to teplé, které nemá za úkol osvětlovat, jen vytvářet náladu. Často vidím v bytech jen to první, a pak se diví, že místnost působí jako operační sál. Zkuste si pořídit tři samostatné okruhy. Nebo ještě lépe, stmívatelné žárovky. Living room lamps s integrovaným stmívačem jsou dnes běžné a set korun navíc. Účinek je ale obrovský. Večer stáhnete světlo do minima, zapálíte svíčku, a máte hot A co barvy? Máte doma béžovou sedačku a bílé stěny? Pak si můžete dovolit barevné stínidlo. Třeba sytě modré nebo měděné. Naopak pokud máte výraznou pohovku, třeba v barvě hořčice nebo smaragdově zelené, pak volte lampy neutrální, nejlépe černé, bílé nebo přírodní dřevo. Světlo by mělo doplňovat nábytek, ne s ním bojovat o pozornost. A pokud máte v obýváku rozkládací pohovku s úložným prostorem, dejte nad ni obraz nebo zrcadlo a nalepte na zeď nástěnné svítidlo. Získáte galerijní dojem a hosté neuvidí, že pod látkou spíte na slatted frame s pěnovou matrací. Prostě kouzlo svě
Dekorativní polštáře nejsou jen do počtu na gauči
Když už máte vyřešený mechanismus a vzhled, přichází na řadu otázka spaní samotného. Nikdo nechce, aby mu návštěva druhý den ráno řekla, že ho bolí záda. Tady narazíte na důležitost správné výplně. Mnoho lidí sáhne po nejlevnější variantě a pak se diví, že je sedačka po dvou letech proleželá. Já osobně doporučuji investovat do dostatečně silného polstrování. Ideální je, když máte možnost dokoupit samostatný foam mattress, který se dá vyndat a provětrat. Třeba ten s výškou 16 centimetrů dělá mezi noclehem a postelí obrovský rozdíl. Pokud spíte na obyčejné gumě, ráno se budíte jako polámaní. Kvalitní pěna se přizpůsobí tělu a zároveň drží tvar, což oceníte i při každodenním seze Poslední věc, kterou jsem objevila až po letech experimentování, je role tapety při zónování místnosti. V garsonce, kde kuchyňský kout přechází v obývák a ložnici, je těžké oddělit funkce bez zdí. Stačí ale jedna stěna s výrazným motivem za pohovkou s úložným prostorem a hned máte pocit, že sedíte v samostatném pokoji. Když k tomu přidáte podlahovou lampu a koberec, vznikne intimní koutek. A click-clack mechanismus pohovky vám umožní během pár vteřin změnit obývák na ložnici, aniž byste museli přesouvat nábytek. Tapeta na zdi za pohovkou vás vytrhne z reality paneláku a navodí dojem, že bydlíte v prostorném loftu. Zkuste to, uvidíte s Klíčem je přestat vnímat polštáře jako pouhé dekorace a začít s nimi pracovat jako s praktickými nástroji. Mám doma jeden model v sametovém čalounění, který je na omak tak příjemný, že ho používám jako opěrku hlavy na posteli. Když přijde návštěva a já potřebuji rozložit svou pohovku s click-clack mechanismem, tyhle polštáře jednoduše přesunu na židli nebo je hodím do koše na deky. Jejich výplň není tak měkká, aby ztratila tvar, ale dost poddajná na to, aby posloužila jako záda pro mého strýce, který si rád čte před spaním. Důležité je, aby se daly snadno přemístit a nebyly přeplácané třásněmi nebo korálky, které by při každém pohybu padaly na Sedím na své pohovce, loktem přidržuju tři dekorativní polštáře a uvažuju, jestli mám psát o tom, jak krásně vypadají, nebo o tom, jak mi při návštěvě příbuzných brání v tom, abych se vůbec vyspal. Když bydlíte v garsonce s rozlohou pod třicet metrů, každý centimetr prostoru je vzácný. A dekorativní polštáře, ať se tváří sebevinněji, jsou v takové situaci buď spojenci, nebo nenápadní sabotéři. Naučila jsem se s nimi zacházet jako se stavebními kameny, které dokážou opticky rozdělit místnost nebo naopak sjednotit barevné schéma. V malém bytě není místo pro zbytečnosti, ale dobře zvolený polštář může zachránit celý interiér před pocitem, že žijete ve skladi Velkým oříškem bývá umístění. Když jsem koupila pull-out sofa tedy výsuvnou pohovku s kovovým rámem, netušila jsem, že pod ni potřebuji pravidelně zametat. Výsuvný mechanismus totiž nasává prach jako vysavač. Proto dnes doporučuji pod pohovku nechat aspoň pět centimetrů mezery nebo ji postavit na kolečka. A ještě jedna věc: nikdy nestavte rozkládací sedačku přímo k topení. Jakmile začne topná sezóna, tkanina se vysuší a praská. Loni jsem takhle zničila dvouletou sedačku v obývacím pok Řešení pro hosty, kteří zůstanou přes noc, bývá oříšek. Klasická rozkládací sedačka zabere místo, a když ji rozložíte, musíte odsunout stolek. A kam s ním? Zkuste místo toho postavit do rohu pohovku s výsuvným mechanismem a nad ni pověsit tapetu s perspektivou. Iluze hloubky udělá z malého koutku samostatný pokoj. Jeden můj klient měl v pronájmu obývák s kuchyňským koutem a jedinou místností na spaní byl průchozí pokoj. Koupil levnou pohovku s úložným prostorem a na zeď nalepil tapetu imitující staré cihly. Hosté si připadali jako v apartmánu, a přitom pod sedákem měl schované polštáře a deku. Tapeta v interiérech funguje jako katalyzátor zájem o místnost vzroste, přestože je funkčně stále stej Materiály hrají v tomto stylu první housle, ale pozor na jejich praktičnost. Cihlová zeď vypadá úžasně, ale sbírá prach a nejde dobře čistit. Betonová podlaha je zase ledová v zimě a tvrdá pro nohy. My jsme zvolili kompromis: na podlahu jsme dali masivní prkna z borovice, která dodala teplo, a stěny nechali z poloviny holé. Co se týče textilií, sáhli jsme po sametovém čalounění na pohovce. Mnoho lidí se sametu bojí, ale ve skutečnosti je překvapivě odolný a na omak luxusní. Naše pohovka s velvet upholstery v tmavě modré barvě je středobodem místnosti a odolá i červenému vínu z večírku. Jen pozor na kočky dr Život s multifunkčním nábytkem ale není jen o nákupu. Je to celý systém. Když máte pohovku, která se mění na postel, musíte mít promyšlený i zbytek místnosti. Už žádné odkládací stolky přeplněné věcmi, protože právě tam skončí večer sklenice s vodou nebo knížka. Ideální je, pokud vaše sedačka zároveň funguje jako bed with storage. Pod sedákem nebo v bočním úložném prostoru totiž můžete mít schované polštáře, deky a dokonce i povlečení. Tento systém eliminuje jeden z největších problémů malých bytů: hledání místa pro věci, které používáte jen nárazově. Stačí jeden pohyb a host má rázem k dispozici všechno, aniž byste museli otvírat skříň v ložnici a budit celou rod
Malá garsonka, rozkládací gauč a návštěva na tři dny. Znáte to: ráno složíte matraci, odklidíte polštáře a doufáte, že se nikdo nepodívá do skříně, kde trčí noha z postele. Když jsem před lety zařizoval svůj první byt o třiceti metrech, proklel jsem každý centimetr, který jsem nemohl věnovat opravdovému pohodlí. Pak mi došlo, že cozy interior není o tom mít na ploše šest pohovek, ale o tom, aby každý kus nábytku dýchal spolehlivostí. A právě nocleh pro hosty je ten nejcitlivější bod. Nikdo nechce spát na propadlé sedačce, kde cítíte každou pružinu. Proto jsem začal řešit problém od podstaty: od toho, na čem vlastně lidé leží.
Co ale s matrací? Většina rozkládacích gaučů má matraci tenkou, pět nebo sedm centimetrů. To je málo pro pohodlný spánek. Hledejte raději model s foam mattress o tloušťce alespoň dvanáct až šestnáct centimetrů. Paměťová pěna se přizpůsobí tělu a zároveň tlumí pohyb. Pokud máte malý byt a každý centimetr je vzácný, sáhněte po variantě bed with storage. Pod rozkládací plochou se skrývá prostor na lůžkoviny, deky nebo sezónní oblečení. Vyřešíte tím dva problémy najednou a váš cozy interior zůstane čistý a vzdušný. Nemusíte mít skříň u stropu, kde hledáte prostěradlo deset minut. Všechno je po ruce. Jen dejte pozor na hloubku úložného prostoru. Některé levné modely mají pod matrací jen pár centimetrů místa. Zjistil jsem to, když jsem chtěl schovat zimní přikrývky a nevešly Základem každého takového kusu je jeho mechanismus a matrace. Když vybíráte sofa bed do kuchyně, musíte myslet na to, že se na něm bude spát každou noc nebo alespoň pravidelně. Levné varianty s tenkou pěnou po pár měsících proležíte až na dřevo. Já osobně sázím na modely se slatted frame, tedy lamelovým roštem, který dobře větral a podpírá páteř. K tomu patří foam mattress o tloušťce alespoň 16 centimetrů – ta zajistí, že se hosté neprobouzejí s bolavými zády. A pokud máte v kuchyni málo místa na skladování lůžkovin, řešením je bed with storage, kde pod sedákem najdete prostor na deky a polštá Materiál potahu dělá víc, než si myslíte. Když do místnosti vstoupíte, první, co vás praští do očí, je barva a textura. Velvet upholstery je dnes populární a není divu. Sametový povrch působí teple a měkce, i když je místnost jinak strohá. Má ale jednu vadu – chytá prach a chlupy. Pokud máte psa nebo kočku, připravte se na časté vysávání. Osobně mám samet v obývacím pokoji, ale na pohovku pro hosty bych zvolil hustě tkaný len nebo mikrovlákno. Mikrovlákno se snadno čistí, nenasákne skvrny a vypadá příjemně i po letech. U rozkládacího gauče, který budete často přetvářet na postel, je praktická odolnost důležitější než prvotní dojem luxusu. Když se na něj posadíte, chcete cítit jistotu, že vydr Styl místnosti nakonec stejně určí detaily. Když máte ladný samet a jemné lišty na stěnách, i obyčejná bed with storage začne vypadat jako designový kus. Vyvážíte tím těžkopádnost rozkládacího nábytku. Zkuste na zeď umístit svislé pásy decoration molding ve stejné šířce jako je šířka sedačky. Vytvoříte tak optický sloup, který ukotví pohled a dodá pokoji řád. Pokud máte nízký strop, použijte lišty jen v horní třetině stěny. Tím strop opticky zvednete. Malý byt není handicap, je to výzva. A každá výzva se dá vyřešit kombinací chytrého nábytku a stavebních detailů, které nikdo jiný nemá. Jen se nebát vzít do ruky metr a ště Když už mluvíme o rozpočtu, klíčové je umět říct ne. Nekupujte dekorace jen proto, že jsou ve slevě. Místo tří levných svíček kupte jednu kvalitní ve skle. Místo deseti cetek kupte jeden obraz, který vás bude těšit každý den. A pozor na impulzivní nákupy v letácích. Já jsem jednou koupila levný koberec, protože měl hezkou barvu. Doma mi nepasoval ani do jedné místnosti. Skončil v garáži a peníze byly fuč. Lepší je měsíc šetřit a pak koupit jeden opravdu povedený kus. Naučte se čekat. Až uvidíte vysněnou sedačku, dejte si týden na rozmyšlenou. Pokud na ni po týdnu stále myslíte, jděte do ní. Pokud ne, ušetřili jste. To je nejlepší způsob, jak na budgetu nakonec mít byt, který vypadá jako z časopisu, ale stojí zlomek c Někdy je ale problém ještě větší – kuchyně je tak malá, že se do ní běžná sedačka ani nevejde. V tom případě přichází na řadu click-clack mechanism. Tento typ křesla nebo malé pohovky se dá jedním pohybem sklopit do lehu, aniž byste museli odsouvat stůl nebo židle. Znám jednu maminku z paneláku, která má v kuchyňském koutě takové křeslo s velvet upholstery v tmavě zelené – vypadá jako designový kousek, ale ve skutečnosti je to praktická záchrana pro přespávání dospívajícího syna. Sametový povrch se snadno čistí od skvrn z omáček a kávy, což je v kuchyni zásad První krok byl pořídit správný kus na spaní. Rozhodla jsem se pro sofa bed s pevným polohováním, který se dá složit do kompaktní lavice. Když přijeli kamarádi, stačilo jednou rukou zatáhnout a vzniklo lehátko. Dlouho jsem váhala mezi modelem s click-clack mechanismem a klasickým výklopem. Click-clack nakonec vyhrál. Je rychlejší a nevyžaduje odsouvat celou sedačku od zdi. Důležité bylo, aby měl kvalitní slatted frame, který pruží a nepraská pod váhou. Levné modely s překližkou se po roce prohnou a vy pak spíte jako na houpačce. Ušetřit na nosných lamelách se nevyplácí. Když už člověk obětuje místo, chce se ráno probudit bez bolavých zad. A právě tady přichází ke slovu i ten detail na stěně. Lišty kolem čela pohovky vytvoří iluzi rámce, který pohled přirozeně zastaví a opticky zpevní celou sest
Kuchyně na míru versus pohovka, která zachrání vaši noc
Důležitý detail, který většina lidí podcení, je matrace. Každý prodejce vám řekne, že pohovka má integrovanou pěnu. Ale já chtěla vědět konkrétní čísla. Nakonec jsem zvolila model s vyjímatelnou pěnovou matrací o tloušťce 16 cm. To už není jen podložka, ale pořádné lůžko. Aby pěna vydržela, musí mít dostatečnou hustotu, ideálně nad 30 kg na metr krychlový. Zaplatila jsem tisíc korun navíc za variantu s paměťovou pěnou na povrchu. Ten pocit, když si host stěžuje, že ho záda bolí, je strašný. Raději připlatit, než poslouchat. Zároveň jsem chtěla, aby pohovka fungovala i jako úložiště. Každý centimetr v bytě je cenný. Kdo žije v malém, ví, že skříňové úložné prostory nikdy nesta V poslední době se hodně mluví o tom, že barvy by měly ladit s nábytkem. Ale já jsem zastáncem opačného přístupu. Nejprve vyberte barvu, která vás baví, a pak hledejte nábytek, který k ní sedí. Když jsem vybírala novou sedačku, věděla jsem, že chci tmavě modré stěny. Našla jsem pak rozkládací pohovku v odstínu světlé šedé, s pěnovou matrací o tloušťce patnáct centimetrů a laťkovým roštem. Byla to kombinace, která by v katalogu možná nevypadala, ale v mém obýváku fungovala dokonale. Když mám přespání, stačí jeden pohyb a sedačka se promění v postel. Je to praktické i estetické. A ta šedá barva? V kontrastu s modrou působí měkce a přiroze Nejčastější chyba u malých bytů? Lidé si pořídí krásnou šatnu, ale pak nemají kam dát sezónní věci ani lůžkoviny. Klasický příběh: manželé si udělají velkolepý walk-in closet, který zabere celou jednu stěnu ložnice. Pak zjistí, že nemají kam uložit zimní bundy a spacáky. Skončí to tak, že vrchní police v šatně jsou plné krabic, které stejně nikdo neotevře, protože na ně nedosáhne. Klíč je v kombinaci otevřených a uzavřených systémů. Na věci, které nosíte denně, dejte tyč s ramínky a otevřené police. Na svetry a ložní prádlo volte zásuvky nebo dveře. A pokud máte v ložnici místo jen na jednu velkou skříň, klidně ji označte za walk-in closet a přidejte k ní postel s úložným prostorem. Ta pod postelí schová deky a polštáře, které by jinak zabíraly místo v šatně. Šestnácticentimetrová pěnová matrace na lamelovém roštu pak udělá z obyčejného spaní zážitek, aniž byste museli obětovat úložný ob Největší chyba, kterou jsem u známých viděla, byla pohovka bez kvalitního roštu. Levný model měl jen překližkovou desku. Po půl roce se prověsila a hosté spali v prohlubni. Kvalitní pohovka musí mít pevný rám z masivu nebo alespoň z kvalitní překližky minimálně 15 mm silné. A rošt by měl být lamelový, ideálně s pružnými lamelami, které kopírují tvar těla. Já osobně jsem zvolila model s dvaceti lamelami na každé půlce. Je to rozdíl jako mezi spacákem a postelí v hotelu. Když na to přijde, je lepší investovat do jedné opravdu dobré pohovky, než kupovat levnou a pak ji za dva roky vyho Změna přišla i v tom, jak vnímám světlo a barvy. V garsonce jsem měla všechno bílé, protože mi to připadalo bezpečné. Pak jsem narazila na článek o tom, jak tmavší odstíny na jedné stěně dokážou opticky posunout prostor. Natřela jsem čelní stěnu za pohovkou na tmavě modrou a najednou místnost působila hlouběji. K tomu jsem přidala dvě stojací lampy s teplým světlem, které nahradily centrální lustr. Efekt byl ohromující. Byt přestal být sterilní krabicí a začal mít atmosféru. Tento posun vnímání prostoru je přesně to, co odlišuje pouhé přestavění nábytku od opravdového obnovení ducha místno Samotné rozkládání ale musí být intuitivní. Kolikrát jsem u známých viděla, jak se hodinu potýkají s pohovkou, než se jim podaří vytáhnout kovový mechanismus. Přitom stačí sáhnout po modelech, které jsou na tohle stavěné. V našem případě jsme zvolily variantu s click-clack mechanism, který umožňuje sklopit opěrák do roviny jedním pohybem. Žádné tahání za popruhy, žádné shazování polštářů na zem. Prostě cvak a je to. Aby ale byla postel opravdu pohodlná, nesmí se podcenit nosná konstrukce. Zde pomohl kvalitní slatted frame – lamelový rošt z buku, který se postará o pružení a prodyšnost. Obyčejná sololitová deska by za rok praskla a vy byste spali jak na prk Co se týče materiálu, dlouho jsme váhaly mezi látkou a sametem. Nakonec jsme zvolily velvet upholstery, protože v malém prostoru dělá obrovský rozdíl, když se světlo odráží od jemného lesku. Tmavě modrý samet opticky prohloubil místnost a zároveň působí luxusně, aniž by byl křiklavý. A hlavně se na něm nedrží prach tolik jako na hrubé lněné tkanině. Klientka si pořídila i vysavač s jemným kartáčem, ale pravda je, že samet odpouští i občasné polití kávou – stačí rychle setřít a po skvrně není ani památky. Jen pozor na ostré předměty, samet je citlivý na odření, ale v běžném provozu to není probl
Jak namalovat obývák, aby se v něm dalo i spát
Další past, do které jsem málem spadla, bylo příliš mnoho odstínů v jednom pokoji. Na internetu se radí, že byste měli mít tři barvy v poměru 60-30-10. Ale co když je váš obývák zároveň ložnicí a skladem věcí? Zjistila jsem, že barevný chaos vzniká hlavně z textilií, které jsou na očích. Kupte si například prostěradla do barvy stěn, pak je nemusíte každé ráno schovávat do skříně. Pokud máte bed with storage, úložný prostor pod matrací vám umožní mít lůžkoviny v jednom odstínu, aniž byste je museli tahat z hloubi šatníku. Já mám pod postelí dva velké boxy na deky a polštáře a právě díky tomu můžu mít na policích vystavené knihy v barvách, které ladí s obrazy. Barevné plochy pak vznikají přirozeně, ne jako výsledek zoufalého úklidu před návště Když už mluvíme o praktičnosti, živá diskuse se vede o tvaru područek. Široké, polstrované opěrky vypadají luxusně, ale pokud chcete křeslo občas využít jako úzkou postel, překáží. Volte raději ty, které jdou sklopit dolů nebo jsou tak tenké, že se za ně vejdete rameny. Zrovna minulý týden jsem u známých viděla úzký model s kovovými bočnicemi – skvěle se v něm sedí, ale spát se v něm dá jen jako na lehátku na terase. Pro pořádné spaní potřebujete rovnou plochu od hlavy k patě. Tohle je nejčastější chyba při výběru living room armchairs pro občasné nocležn Můj hlavní problém byl prostor. Obývák měl jen 18 metrů a musel fungovat jako ložnice pro dva hosty. Klasická rozkládací pohovka zabírala moc místa, a tak jsem vsadila na sofistikovanější řešení. Do rohu jsem pořídila pohovku s click-clack mechanismem, která se jedním pohybem promění v dvoulůžko. Na ni jsem nechala ušít potah z tmavě modré velvet upholstery, protože sametové čalounění krásně pohltí zvuk a nepůsobí levně. A pak jsem stála před otázkou jak sladit tuto výraznou modř se zbytkem místnosti. Bála jsem se, že když přidám žluté polštáře, vznikne mi třídílný cirkus. Nakonec jsem zvolila neutrální béžovou na zbývající stěny, a modrou nechala jen na akcentové ploše za pohovkou. Funguje to jako kulisy v divadle barvy tam neruší, ale rámují pros Jedním z největších oříšků jsou právě spací plochy. Pokud nemáte samostatný pokoj pro hosty, stává se z křesla nebo gauče nenápadný dvojagent. Dlouho jsem hledala pohovku, která by vypadala elegantně ve dne a v noci poskytla opravdu pohodlné spaní. Objevila jsem model s úložným prostorem pod sedákem, kam se vejdou polštáře, deky i zimní kabáty. Důležité je zkontrolovat, jestli má kvalitní slatted frame, tedy latě, které pruží rovnoměrně – bez nich se i ta nejlepší foam mattress promění v propadliš Když jsem poprvé hledala křeslo do svého panelákového pokoje, narazila jsem na problém s hosty. Rozkládací pohovka zabírala moc místa a klasická postel navíc přišla v úvahu jen ve snu. Pak mi jeden starší truhlář poradil koukat po křeslech s mechanismem. Dneska už vím, že klíč je ve slatted frame. Pásy z bukového dřeva nebo kovová síť pod sedákem dýchají jako prkna u postele – žádné propadání do pěny po dvou letech. Vyzkoušela jsem tři různé modely, než jsem našla ten s pružinami, který drží tělo v ose i po celé noci. Bez téhle konstrukce byste se ráno probudili jako po spaní na gauči z devadesá Když už mluvíme o detailech, foam mattress uvnitř sedačky by měla mít nejméně 12 cm tloušťky, ideálně kombinaci studené pěny a paměťové pěny. Levnější varianty mají jen molitan, který se po roce proleží a vy probudíte s prohnutými zády. U jednoho modelu s elegantní velvet upholstery jsem chybovala a koupila příliš měkkou náplň. Po půl roce jsem ji musela vyměnit za samostatnou matraci, což zabilo celý minimalistický vzhled. Rekonstrukce bytu není jen o estetice, ale o těžce zkoušených zádech o víkend Druhá věc, kterou jsem podcenila, byla matrace. Kvalitní foam mattress o tloušťce aspoň 16 centimetrů na lamellovém roštu je základ, bez kterého se ráno probudíte s křivými zády. U levných pohávek bývá výplň tenká a po pár měsících se propadne. Když jsem kupovala svůj první rozkládací gauč, koukala jsem jen na látku a barvu. Dnes už vím, že bez poctivého roštu a husté pěny to nemá cenu. A právě proto jsem si dala záležet na tom, aby ten mechanismus vydržel každodenní skládání a rozkládání. Click-clack mechanismus má tu výhodu, že kovové díly jsou jednoduché a málo se kazí. Jen pozor na to, že když gauč složíte, drážka mezi sedákem a opěrákem může být tvrdá. Řešení? Přes celou šíři jsem dala pruh silnější plsti, který tu rýhu vyrovná. A pak přišel nápad s dekorativní lištou na stěně přesně v té výšce, kde končí polšt
Jak barvy v interiéru rozhodnou o tom, jestli se ve vašem obýváku vyspí i teta z Brna
Poslední kapitolou je předsíň. Ta bývá v paneláku často zanedbaná a slouží jako smetiště bot a bund. V provensálském duchu jsem sem umístila starožitnou lavici s úložným prostorem pod sedákem a masivní zrcadlo v rámu z patinovaného dřeva. Na stěnu pověsila jeden věšák s mosaznými háčky, na něj maximálně čtyři kabáty. Botník jsem nahradila proutěným košem na nazouvací přezůvky a otevřenou policí na pantofle. Všechno musí mít své místo, jinak se z předsíně stane schránka chaosu. Na podlaze leží běhoun z kokosových vláken, který drží špínu a snadno se vytřepává. Když sem vstoupím, cítím se jako na chalupě v jižní Francii. A kdo by nechtěl zažít ten pocit každý den, i když za oknem prší a teplota klesá k n První věc, kterou jsem si uvědomil, když jsem před lety stál před holou betonovou plochou u domu, byla zásadní otázka. Kde vlastně začít? Nechtěl jsem jen tak ledabyle rozmístit pár květináčů a lavičku. Chtěl jsem vytvořit místo, kde se bude trávit čas od jara do podzimu. A právě to je základ úspěšného patio designu. Zapomeňte na univerzální katalogy. Každá terasa má svůj rytmus, svůj pohyb slunce a svá zákoutí. Místo abyste kopírovali cizí fotky, strávte den na své terase. Jen tak zjistíte, kde se tvoří stín v poledne a kde naopak vane večerní vítr. To jsou data, která formují celý pros Mnozí se bojí tmavých interiérových barev ve stísněných dispozicích. Říkají, že místnost zmenší. Opak je někdy pravdou – sytý odstín na stěnách a stropě může rozostřit hranice místnosti a dodat ji hloubku. Zkuste to s tmavě modrou nebo antracitovou. Samozřejmě za předpokladu, že máte aspoň jedno větší okno. A co teprve, když stolek vyměníte za konferenční s úložným prostorem? Rázem máte kam uložit knížky i deky a barvy na stěnách nekonkurují nepořádku. Já osobně dávám přednost tomu, když je nábytek neutrální a stěny nesou charakter. Třeba v obýváku s šedou sedačkou a hořčicovou stěnou působí vše uceleně a zároveň ži S provence style interiéry se pojí i typické doplňky, které často přehlížíme. Keramické mísy s ovocným motivem, staré proutěné koše na dřevo, skleněné dózy na těstoviny. Každý kus by měl mít svoji duši a příběh. Vyplatí se nekupovat plastové náhražky, působí lacině. Naopak, za pár korun pořídíte na blešáku mosazný svícen nebo lněný ubrus s vyšívanými krajkami. Stačí jeden takový detail a místnost najednou dýchá. Vyhněte se ale přeplácanosti. V provensálském stylu platí pravidlo méně je více, ale s citem pro dědictví. Jedna stará váza s poli sušené levandule udělá víc než tři umělé kytice z droge Přemýšlela jsem i nad texturou. Hladká a lesklá čalounění jsou krásná, ale v domácnosti s dětmi nebo domácími mazlíčky trpí. Proto jsem zvolila matný velvet, který je měkký na dotek a odolnější proti oděrkám. Když k tomu přidáte slatted frame neboli laťkový rošt pod matrací, vznikne vám nejen pohodlné sezení, ale i spánek, který se vyrovná klasické posteli. Ten rošt jsem si nechala vyrobit na míru – stál pár korun a udělal obrovský rozdíl v komfortu. A co barva roštu? Pokud je vidět, raději volím tmavý odstín, aby nerušil. Jinak ho schovám pod potahovou lá Na závěr jedna zkušenost z praxe. Když jsme pořizovali nový nábytek, chtěli jsme k němu ladit i barvy stěn. Vzali jsme vzorníky a přikládali je k sedačce za bílého denního světla. Výsledek? Modrá pohovka s click-clack mechanismem a slatted frame vypadá skvěle vedle světle šedé stěny, ale vedle bílé by ztratila svůj charakter. A věřte, že správně zvolené interiérové barvy dokážou oklamat i malý prostor – působí pak vzdušně, i když máte pod sedačkou schovaných pět dek a dva polštáře. Hosté se tu vyspí jako v bavlnce, a vy se nebudete stydět, když zazvoní nečekaná návštěva. Barvy dělají víc, než si mysl Problém ovšem nastane, když do té ložnice potřebujete vměstnat ještě postel pro návštěvy. Nemáte šatnu, ani samostatný pokoj. Pak přichází ke slovu praktický kus nábytku s dvojí funkcí – a barva jeho čalounění najednou hraje prim. Klasická bílá nebo šedá jsou sice bezpečné, ale v malém prostoru působí sterilně. Vezměte si třeba pohovku s výraznou krémovou se žlutým podtónem – ta místnost okamžitě prohřeje. A když pod ni schováte věci, jako je ložní prádlo nebo deky, máte i úložný prostor, který by jinak zabrala komoda. Věřte mi, přestěhovat polštáře z jedné skříně do druhé je otrava, které se vyhnete jedině chytrým výbě První věc, kterou musíte vyřešit, je spaní. V podkroví často bojujete s tím, že postel prostě nepostavíte doprostřed místnosti. Ideální je využít nejvyšší část místnosti a umístit tam postel s čelem k nejnižší stěně. Klasický rám se složitě shání, proto sáhněte po modulárním systému. Já jsem vsadil na pevnou dřevěnou konstrukci s integrovaným úložným prostorem. Pod matrací mám čtyři velké výsuvné šuplíky na ložní prádlo a sezónní oblečení. Ušetřilo mi to místo v šatníku a hlavně nemusím každý týden přemýšlet, kam strčím přikrývky. Důležité je také správně zvolit matraci. Do podkroví se pod šikminu hodí nižší, ale kvalitní foam mattress o tloušťce 16 cm, která se přizpůsobí spádům a nehromadí v sobě vlhkost jako pružino
Vůně domova: Jak propojit svíčky a bytové vůně s malým bytem i velkým komfortem
Nesmíme zapomenout na materiál, který často rozhoduje o celkovém dojmu. Když si pořídíte pull-out sofa s šedým plátnem, je to sice praktické, ale nic moc na efekt. Pokud ale zvolíte velvet upholstery, celý kus nábytku najednou působí jako designový prvek. Sametový povrch navíc skvěle maskuje případné oděrky a snadno se čistí. Jeden klient chtěl do dětského pokoje pohovku, která by vydržela malování fixami a rozlévání džusu. Zvolili jsme velvet upholstery s ochrannou nano-vrstvou. Když pak malý vylil kakao, stačilo utřít vlhkým hadrem a žádná skvrna nezůstala. To je něco, co u standardních sedaček z běžného obchodu jen tak nenajd Mnozí se bojí, že zakázkový nábytek znamená čekání na míru a složité domlouvání s truhláři. Opak je pravdou. Když si necháte vyrobit custom furniture, máte kontrolu nad každým detailem. Třeba u klasické postele s úložným prostorem si můžete navolit, jestli chcete zásuvky po bocích, nebo výklopný systém na plyn. Dokonce i výšku lamelového roštu si určíte tak, aby seděl přesně k vaší výšce matrace. A co je nejdůležitější, nikdo jiný nemá stejný kus. Je to jako šitý oblek na míru. Když do obýváku umístíte pull-out sofa, která je o pár centimetrů delší, aby zakryla nevzhledný radiátor, přestanete řešit, kam dáte polštáře, protože je máte schované v šuplíku pod sedá Nakonec jsme došli k závěru, že minimalistický interiérový design není o tom mít prázdné byty jako z katalogu. Je to o tom, že si poctivě sestavíte seznam toho, co skutečně potřebujete. U nás to byla pohovka na spaní, stůl na práci a pár polic na knihy. Všechno ostatní je bonus. A když dneska přijede na návštěvu kamarádka, rozložím sofa bed během deseti vteřin, hodím na něj čisté povlečení a ona má postel, na které se vyspí líp než v lecjakém hotelu. To je ten pocit, kdy víte, že jste svoje omezené metry využili na maximum. Žádný zbytečný nábytek, žádné tlačenice, jen funkční krása, která dýchá společně s v Zásadní omyl je myslet si, že pet friendly interiors musí vypadat jako nemocniční hala. Naopak, můžete do nich vnést barvy. Moje oblíbená kombinace je tmavě šedá sametová sedačka s výraznými polštáři v zelené a hořčicové. Tmavé skvrny od slin a špíny na šedé nevyniknou, zatímco na bílé byste je viděli okamžitě. Pokud máte světlé stěny, je vhodné na spodní část nalepit omyvatelnou tapetu nebo dát ochrannou folii, aby pes neotřel čenich o omítku. Pamatuju si, jak sousedka dala na zeď skleněnou tabuli a pes se o ni otřel. Byla to katastrofa. Dneska existují speciální laminátové desky, které se dají snadno um Co bych poradila každému, kdo zařizuje bydlení pro malé děti? Méně je více, ale s výjimkou úložných prostor. Každý nábytek by měl mít alespoň dvě funkce. Židle, která se dá složit, konferenční stolek s přihrádkou, nebo právě sofistikovaná sedačka s vysouváním. A nebojte se experimentovat s uspořádáním. My jsme třikrát přestěhovali knihovnu, než jsme našli místo, kam se vejde koberec na hraní. A ten koberec – kupujte raději tmavý se vzorem, na kterém nevidíte každý drobek. Když to shrnu, rodinný dům s dětmi není o dokonalosti, ale o tom, aby se v něm všichni cítili dobře a aby vás nečekal schovaný kus lega, když si v noci dojdete pro sklenici vody. Naše pohovka s výsuvem a lamelovým roštem tohle riziko minimalizuje a já můžu s klidem spát. A to je na tom to nejlep Jedna z věcí, která mi dlouho unikala, byl nedostatek místa na ložní povlečení a deky. Klasická postel zabírá místo a skříně jsou narvané oblečením. Řešení přišlo v podobě bed with storage – postele s úložným prostorem pod matrací. Koupili jsme ji mladšímu synovi, který má malý pokojík 2,6 krát 3 metry. Dole pod matrací je prostor na čtyři sezónní deky a tři sady povlečení. Když jsme ji sestavovali, říkala jsem si, že to bude jen další skladiště harampádí. Opak je pravdou – syn si tam schovává svou sbírku autíček a my tam máme rezervní přikrývky pro návštěvy. Tento typ postele zásadně uleví každému rodiči, který neví, kam s přebytky text První rok jsme měli klasickou postel s úložným prostorem, tedy rám, pod který se dalo nacpat pár krabic. Fungovalo to, dokud nepřijela máma na prodloužený víkend. Postel zabírala skoro třetinu místnosti a na rozkládací gauč nebylo místo. Spala na nafukovací matraci, která každou noc ztrácela vzduch. Tehdy jsem si uvědomila, že minimalistický interiérový design vyžaduje nábytek, který se umí přeměnit. Klasická postel je skvělá, dokud bydlíte sami. Jakmile chcete pozvat hosty nebo jen mít možnost přesunout ložnici do obýváku, potřebujete něco jiného. Nakonec jsme postel odvezli na chalupu a koupili rozkládací pohovku. Bylo to jako vyměnit kufr za cestovní tašku, která se dá zabalit do ka
Chodba není jen místo, kudy projdete s kabátem na cestě do práce
Další vychytávka, kterou jsme objevili až po roce, je umístění křesla blízko zdi tak, aby při rozložení tvořilo jakousi postranní lavici. Když je složené, zabírá jen 80 centimetrů šířky. Když ho natáhneme, sahá přesně k protější skříni. Vznikne tak úzká, ale plnohodnotná postel pro jednoho dospělého. Pokud potřebujeme ubytovat pár, dáme vedle sebe dvě taková křesla. Mezi nimi pak vznikne mezera jen pár centimetrů, kterou překleneme silnější dekou. Není to samozřejmě manželská postel, ale na dvě noci to funguje skvěle. A když křesla nepoužíváme na spaní, slouží jako pohodlná sedadla u zmíněného jídelního stolu. Večer se sem scházíme na čaj a každý má své mí Dnes už bych jiné řešení pro malý byt nevolila. Tenhle systém má jednu obrovskou výhodu oproti běžné rozkládací sedačce. Když návštěva odjede, prostě křeslo sbalíte, uklidíte povlečení do úložného prostoru ve stole a místnost je zase obyčejná jídelna. Žádná připomínka, že tu někdo spal. Žádný rozkládací gauč, který v obýváku vypadá jako věčně rozestlaná postel. A ten jídelní stůl – ten se stal srdcem celého bytu. Ráno u něj píšu emaily, odpoledne s dětmi modelujeme, večer večeříme a občas se na něm objeví i rozložená deska s hrnkem kávy, když se křeslo změní v gauč na odpočinek. Stůl a křeslo k sobě patří víc, než byste ček Jak to celé sladit s myšlenkou minimalistického designu? Jde o to nenakupovat kompromisní nábytek, který budete za dva roky nenávidět, ale investovat do kusů s promyšlenou konstrukcí. Kvalitní slatted frame vydrží deset let. Stejně tak foam mattress s hustotou alespoň 35 kg na metr krychlový se neproleží po prvním roce. Ušetříte tím nejen peníze, ale hlavně místo, které by jinak zabrala zbytečná výměna. Žádný design není tak krásný jako ten, který vás každý den nenaštvá Další záludnost, na kterou jsem málem naletěla, je volba materiálů. Klasická mikrovlákna na pohovce vypadají decentně do chvíle, než na ně vyleze kočka nebo dítě s kakaem. Teprve pak zjistíte, že skvrny od kečupu a vlhkého hadru se do látky vsáknou jako do papíru. Moje volba padla na velvet upholstery našeho malého křesla. Samet je příjemný na dotek, neškrábe a odolává vodě. Když se na něj rozlije červené víno, stačí papírový ubrousek a kapka mycího prostředku bez chemie. Po deseti minutách zaschne beze stopy. To samé platí o čalounění rozkládacího lůžka. Lesklý samet opticky zvětšuje prostor, protože odráží světlo. V úzké místnosti bez oken je to dar z ne První rok jsme ale řešili jiný problém. Když se sedačka rozložila na postel, kam s těmi polštáři a dekami, které jsme předtím měli na běžném sezení? Všechno končilo na podlaze nebo na kuchyňské lince. Řešení přišlo v podobě bytelného jídelního stolu s úložným prostorem pod deskou. Koupili jsme model, který má pod vrchní částí skrytou zásuvku na celou délku stolu. Týden jsme měřili, jestli se tam vejde povlečení pro dvě osoby. Vejde. A ještě zbyde místo na prostírání a svíčky. Když teď přijedou hosté, stačí vytáhnout čisté ložní prádlo, hodit ho na rozložené křeslo a za pět minut je hotovo. Žádné nošení věcí z ložnice, žádné skládání matrací na skř Když jsme se stěhovali do dvoupokojového bytu o padesáti sedmi metrech čtverečních, první věc, kterou jsem odmítla, byla klasická pohovka do obýváku. Potřebovali jsme místo na spaní pro návštěvy, ale zároveň jsem nechtěla, aby se náš malý prostor proměnil v noclehárnu. Týdny jsem kreslila půdorysy, měřila průchody a počítala centimetry. Nakonec jsem pochopila, že klíčem není pohovka, ale jídelní stůl. Ten se stal nečekaným hrdinou našeho bydlení. Kolem něj se všechno točí. Snídaně, práce na notebooku, večerní hry s dětmi, ale i improvizované spaní, když přijedou rodiče. Jenže klasický stůl s židlemi vám místo na spaní sám o sobě nedá. Musíte k němu přidat chytrou sedačku, která se promění v postel, a najednou máte řeše Nejdřív jsem uvažovala o klasickém rozkládacím gauči, ale ten vždycky zabírá půlku místnosti i ve složeném stavu. Pak jsem objevila variantu, která mě nadchla: pohodlný křeslový typ s click-clack mechanismem. Tenhle kousek má jednu fantastickou vlastnost – v běžném režimu vypadá jako útulné křeslo s měkkým opěradlem, ale jakmile zatáhnete za páku, během pěti vteřin z něj je rovná lehátka. Žádné tahání matrací, žádné hledání složeného polštáře. Když takové křeslo postavíte ke kratší straně jídelního stolu, máte najednou intimní koutek na kávu. A když přijedou hosté, stačí kliknout a máte pro ně 190 centimetrů dlouhé lůžko. Naši rodiče už si na to zvykli a říkají, že se jim spí líp než na naší staré rozkládací pohovce, která měla proleželé pruž