Provence není jen krajina s levandulí a slunečnicemi. Je to také specifický přístup k bydlení, který se nebojí nedokonalosti a vrstvení. Když jsme předloni rekonstruovali byt v paneláku o padesáti metrech, právě provence style interiors mi pomohly maskovat nerovné stropy a prošlapané parkety. Omítky jsme nechali lehce hrbolaté, natřeli je směsí vápna a okrového pigmentu a najednou místnost působila jako stará kuchyně u Aix-en-Provence. Klíčem je materiál. Žádné lesklé plasty ani chladná ocel. Dřevo s patinou, len, režné plátno a zelená okna, která sice netěsní dokonale, ale o to víc připomínají venkovský dům.

Samozřejmě jsem nechtěla, aby pohovka vypadala jako nemocniční lehátko. Estetika hraje roli, a proto jsem zvolila variantu s velvet upholstery. Sametový povrch vypadá luxusně a na dotek je příjemný, ale musíte počítat s jednou věcí. Na sametu je vidět každý otisk prstu a hlavně chlupy od domácích mazlíčků. Pokud máte kočku nebo psa, budete na něm vysávat téměř denně. Na druhou stranu, když zvolíte tmavší odstín, jako je tmavě modrá nebo antracit, špína se ztratí, a vy máte dojem, že sedíte v showroomu. Důležité je také zkontrolovat, jestli je látka pratelná nebo alespoň omyvatelná vlhkým hadříkem. Během pár měsíců se na pohovce určitě něco rozlije, a pokud nemáte pratelný potah, budete lito

Provence style interiors dýchají historií, ale nesmí to být muzeum. Když jsem kupovala starý dubový stůl na bazaru, deska byla flekatá od vína a jedna noha se viklala. Stačilo ji podložit plátkem korku a fleky nechat, protože právě ony dělají interiér živým. Do jídelny jsem dala dvě židle z ohýbaného dřeva a jednu dřevěnou lavici, pod kterou se vejdou boty. Problém nastal s nočním osvětlením: bodová světla v paneláku svítila jako v ordinaci. Řešením byly papírové stínidla a nástěnná lampa s textilním stínidlem, která rozptyluje světlo do měkké záře. Nyní místnost působí, jako by v ní hořela kamna, i když topíme jen dálkovým vytápěn

Abych nezapomněla na skladování. Pokud zvolíte pohovku s click-clack mechanism, zkontrolujte, zda je uvnitř schránka na lůžkoviny. Některé modely mají jen prázdný prostor pod sedákem, kam se vejdou jen tenké přikrývky. Dejte si pozor na to, že pokud má pohovka nožičky, musíte pod ni dát ještě box na kolečkách, jinak věci zapadnou pod rám. Já osobně miluji kombinaci, kdy beru stůl jako centrální prvek a kolem něj točím křeslo a rozkládací set. Když host přijede, stůl odsunu ke zdi a pohovka se rozloží do tvaru L. Je to jako hlavolam, ale ten pocit, když večer všichni usnou, stojí za

Jediný kus nábytku, který mě stál opravdu hodně rozhodování, byla křeslo s velvet upholstery. Samet a venkovský styl provence? Znělo to jako módní přešlap. Nakonec jsem koupila křeslo v tlumené olivové zeleni s měkkým lenoškovým opěradlem. Samet má krásný lesk, který chytá světlo a večer, když svítí lampa, působí jako sametové nebe. Jeho jediný problém je údržba. Pokud na něj vyleze pes s mokrými tlapkami, vytvoří se mapy. Naučila jsem se mít po ruce bavlněný ubrus, který přehodím před spaním. Na sedáku se ale skvěle čte a je tak pohodlné, že v něm občas usínám i já. Křeslo je dokonalý protiklad k hrubým dřevům a kam

Nesmíme zapomenout na spaní na gauči. Klasický rozkládací gauč s kovovým rámem budí hrůzu u každého, kdo někdy spal na tyčích. Proto jsem zvolila variantu s click-clack mechanism. Stačí sklopit opěradlo a zadní polštáře se změní na podhlavník. Mechanismus funguje na principu pružin a zamykání jedním pohybem. Žádné tahání za popruhy ani sundávání polštářů. Lůžko je rovné a široké 140 cm. Na spaní je to lepší než některé staré postele. Navíc na potahu z bavlny se mi lépe spí než na syntetických kobercích. Důležité je, že click-clack zabere stejnou plochu jako sedačka, takže nemusíte odsouvat konferenční stolek. Prostě večer sklapnete, hodíte přes sebe přikrývku a ráno zase slož

Závěrem bych chtěla říct, že skutečná krása provence style interiors spočívá v tom, že nestojí na dokonalosti. Prasklý talíř slepený epoxidem, starý mlýnek na pepř, který už nemelu, ale je na okně, a prostěradlo vyprané tak často, že je hebké jako plástev. Každý kus něco pamatuje. Pokud se obáváte, že by váš byt působil chaoticky, stačí se držet dvou zásad: maximálně tři odstíny dřeva v jedné místnosti a všechny čalouněné kusy v odstínech, které připomínají vyschlou trávu. A nezapomenout, že i malý prostor si zaslouží bed with storage, kde schováte nejen prádlo, ale i vzpomínky na minulé rekonstru

Nezapomeňte na praktické detaily, které z vašeho domácího pracoviště udělají oázu, ne bojiště. Kupte si kobereček pod kolečka židle, aby sjezdovka na parketách byla tichá. A pokud máte možnost, namontujte na zeď otočné rameno s monitorem. Tím uvolníte plochu stolu a klidně ho můžete střídat s knihami nebo šálkem čaje. Když je večer pohovka rozložená, monitor jen sklopíte a stůl se rázem promění v noční stolek. Takhle funguje každý centimetr. A ten váš vysněný home office desk? Ať je lehký, abyste ho mohli přestěhovat do kuchyně, když pečete cukro

Pak přišla na řadu ložnice. Místnost byla tak úzká, že se tam vedle manželské postele nevešla ani skříň na prádlo. Začala jsem hledat postel s úložným prostorem. Zpočátku jsem váhala mezi modelem s výsuvnými šuplíky a verzí s hydraulickým zdvihem celého roštu. Nakonec jsem zvolila tu druhou variantu, protože pojme i velké cestovní kufry a sezonní bundy. Rám je z masivu, natřený na bílo, aby místnost opticky nezatěžoval. Matrace leží na pevném lamelovém roštu, který je součástí postele. Když potřebujeme vyměnit prostěradla, stačí lehce nadzvednout matraci a rám se sám zajistí písty. Není to žádná gymnastika. A hlavně: pod postelí neparkuje ani jeden prachový králík, protože je všechno zakry