Jedna věc, kterou jsem se naučil až po letech: vždy testovat rozkládací mechanismus v prodejně. Někdy má click-clack mechanismus tak tuhý chod, že ho ženská sama nezlomí. Zvlášť když máte koberec s vyšším vlasem, mechanismus se zadrhává o podlahu. Proto je lepší mít pod sedačkou hladký living room flooring bez přechodů. Můj bratr má v obýváku korek, na něm sedačku a pod ni položil tenký plstěný pás, aby se kov nedřel o povrch. Funguje to. Ale stejně bych řekl, že vinyl je nejbezpečnější – snese i to, že na něm sestavujete IKEA nábytek a občas upustíte šroubov
Přiznám se, že největší chybu jsem udělal u návrhu pokoje pro hosty. Myslel jsem, že stačí jednoduchá postel a stůl. Jenže hosté potřebují skříň nebo alespoň věšák a zásuvku na nabíječku. Proto jsem později koupil do vedlejšího pokoje pohovku, která slouží jako gauč na den a noclehárna na večer. Pull-out sofa je ideální typ, není to jen rozkládací sedák, ale opravdové lůžko s pevným rámem. Vysunete ho, položíte matraci a máte postel o šířce 140 cm. Nic lepšího pro občasné ubytování neexist
Často mi lidé píší, že nevědí, kam dát povlečení, ručníky a deky, aniž by museli mít další komodu. Odpověď je jednoduchá: do skříně, ale systémově. Kupte si do bedroom wardrobe tři designové krabice o velikosti padesát krát čtyřicet centimetrů. Dvě na ložní prádlo, jednu na ručníky. A nikdy je nestrkejte nahoru k police s krabicí od bot. Udělejte z nich samostatnou zónu na úrovni pasu. Krabice musí mít víko – prach je v ložnici nepřítel. Pokud máte skříň s poličkami, zkuste mezi ně dát dvě výsuvné kovové koše. Jeden na ponožkový mix, druhý na spodní prádlo. Žádné skládání do harmoniky, žádné hledání párů. Jen vyndat a obl
Můj první byt měl devětadvacet metrů čtverečních a stěny, které křičely nudou. Místo tapet a fotek jsem sáhl po wall painting – malbě, která místnost nejen ozdobila, ale i opticky zvětšila. V malém prostoru každý detail rozhoduje. Když nemáte místo na knihovnu ani na extra skříň, právě malba na stěně může být tím vizuálním kotevním bodem, který odpoutá pozornost od stísněného půdorysu. Barvy navíc fungují jako levný trik: světlé odstíny s jemným geometrickým vzorem dodají hloubku, zatímco jedna výrazná stěna v tmavším tónu vytvoří iluzi větší vzdálenosti. Wall painting není jen dekorace – je to nástroj, jak z malé krabice udělat vzdušný prostor. A pokud si troufnete na vlastní návrh, výsledek bude jedinečný přesně jako vaše bydlení. Barvy míchám osobně už léta, a přesně vím, jak je důležité zkombinovat odstín s typem osvětlení. Východní okno snese chladnější tóny, západní zase zlatožluté podt
Řešila jsem nedávno jednu typickou situaci: malý pokoj pro hosty, kde se každý centimetr počítá. Postel by se tam vešla jen na úkor skříně. Zvolila jsem místo toho kombinaci sofistikované wall painting na jedné stěně a praktického nábytku. Do rohu jsem postavila rozkládací pohovku s úložným prostorem, která přes den slouží jako gauč na čtení, v noci jako dvoulůžko. Abych neriskovala nepohodlí, sáhla jsem po modelu s ocelovým slatted frame, který zajišťuje dobrou ventilaci matrace. Na něj jsem dala 16 cm široký foam mattress – je pevný, ale ne tvrdý, a hosté si nestěžují na záda. K tomu jsem přidala pár polštářů v sametovém potahu, který ladí s barevným schématem stěny. Výsledek? Místnost působí vzdušně, barevně a hosté mají dost místa na spaní i na v
A co barva a materiál samotného potahu? V kuchyňském koutě pracujete s vodou, olejem a teplem. Sametová velvet upholstery vypadá luxusně, ale musí být ošetřena proti skvrnám. Naproti tomu mikrovlákno nebo technická tkanina s certifikací na odolnost vůči skvrnám je bezpečnější volba. Pokud máte děti, sáhněte po modelu s odnímatelným potahem, který můžete hodit do pračky na 40 stupňů. Nikdy nekupujte bílou nebo krémovou sedačku do kuchyně, pokud nemáte separátní jídelnu. Za měsíc bude vypadat jako po malířské partě. Vyzkoušela jsem to na vlastní kůži. Šedá, tmavě modrá nebo zelená s příměsí šedé jsou barvy, které skryjí první nehody a přitom nepůsobí depresivně. A pokud toužíte po barevném akcentu, přidejte polštáře nebo přehoz. Tím získáte flexibilitu a můžete měnit vzhled podle nál
Když jsem dělala rekonstrukci ložnice pro kamarádku, narazili jsme na problém: pokoj měl tři dva metry a jediné místo pro postel bylo pod oknem. Tam se nevešla klasická skříň. Vyřešili jsme to tak, že jsem navrhla bedroom wardrobe do výklenku vedle dveří. Měla hloubku jen padesát pět centimetrů, ale uvnitř jsme dali posuvné tyče ve dvou úrovních. Na jednu tyč se vešly košile, na druhou kalhoty. A pod ně jsme strčili plastové krabice pod označením „svetry na zimu”. Hloubka skříně přesně kopírovala tloušťku polštářů na posteli, takže ulička zůstala volná. Problém byl jen s click-clack mechanismem rozkládací sedačky, která stála naproti. Stačilo posunout sedačku o pět centimetrů dál od skříně a vše fungov