Když jsem před lety zařizovala svůj první malý byt o třiceti metrech čtverečních, narazila jsem na klasický hlavolam. Jak do obývacího pokoje, který musí přes den sloužit jako pracovna a večer jako ložnice, vměstnat postel pro dva? Vysouvací pohovka s paměťovou pěnou byla sice lákavá, ale po třech měsících mi začala vadit ta propadlá sedačka uprostřed. Pak jsem objevila klik-klak mechanismus. Ten dělá divy. Ráno je z gauče pohodlné sezení, večer za pár vteřin vznikne rovná plocha, na kterou patří kvalitní slatted frame s doplňkovou matrací. Teprve tehdy přestaly bolet záda. A právě kolem takového kusu nábytku se otevřel prostor pro něco, co všichni podceňujeme: dekorativní lišta neboli decorative molding.

Jedna z věcí, která mě na dekorativním lištování baví nejvíc, je jeho univerzálnost. Nemusíte být profík. Pamatuju si, jak jsem ve starém bytě lepila lištu kolem okna, abych schovala nerovnosti po malování. Vzala jsem obyčejnou polyuretanovou lištu, uřízla na 45 stupňů a přilepila. Vypadalo to, jako by tam byla od počátku devatenáctého století. A stejný princip funguje i kolem výklenků, do kterých se skvěle hodí rozkládací sedačka s čalouněným rámem. Sedačka samotná zabírá tři čtvrtiny místnosti, ale lišta na stěně odvede pozornost od malé plochy a přiměje oko vnímat celý pros

Když nad tím přemýšlím, tak předsíně jsou na tom často ještě hůř. Úzký koridor, věšák přeplněný bundami a na podlaze hromada bot. Právě sem wall panels pasují jako ulité. V jednom projektu jsem použila svislé dřevěné lamely v bílé barvě. Opticky zvedly strop a dodaly prostoru řád. Klient si do té doby stěžoval, že předsíň působí jako skladiště. Po nalepení panelů na jednu boční stěnu se najednou všechno srovnalo. A to nejlepší? Montáž zvládnete za odpoledne. Žádné mokré procesy, jen lepidlo, vodováha a pár hřebíků. Navíc lamely schovají nerovnosti starých panelových zdí. Člověk pak přestane vnímat, že je v bytě z osmdesátých let, a místo toho si všimne, jak pěkně hraje světlo na struktuře materi

Řešení pro malé byty často stojí na jednom kusu nábytku, který musí umět všechno. Klasická rozkládací sedačka s hloubkou 90 cm je past na nohy, ale bed with storage je jiná liga. Pod matrací máte šuplíky na peřiny, prostěradla i zimní bundy. Když k tomu přidáte solidní slatted frame, který se neprohýbá, spánek je srovnatelný s klasickou postelí. Jenže co s tou prázdnou stěnou za ní? Tady přichází druhá vlna kouzel. Obkreslil jsem na zeď tvar lichoběžníku a vlepil do něj zlatou nebo bílou lištu. Tím vznikne jakési „zavěšené” pole. Do něj pak můžete umístit malou polici na knihu nebo noční světlo. Žádný vrtaný držák, žádné hmoždinky, jen lepidlo a přesn

Jedna věc, kterou bych nikdy neudělala, je koupě pohovky bez možnosti sundat potah. I ten velvet upholstery se ušpiní a vyprat celý kus je v malém bytě noční můra. Minimalistický interiér vyžaduje udržitelnost. Když se vám na sedačce vysype káva, musíte mít možnost látku sundat, hodit do pračky a za dvě hodiny máte čisto. U sametových látek navíc platí, že se musí kartáčovat proti směru vlákna, jinak ztrácejí svůj jemný lesk. Zní to jako práce, ale když máte jen jeden kus nábytku, staráte se o něj jinak. Není to hromada levných židlí, které po roce vyhodíte. Je to invest

Nejčastější finta, kterou používám, je propojení panelů s úložnými systémy. V malém garsonce o 27 metrech čtverečních jsme měli problém, kam uložit sezonní oblečení a knihy. Do skříně se nevešly, a postel s úložným prostorem nestačila. Řešení vzniklo tak, že jsme celou jednu stěnu osadili dřevěnými panely se skrytými výklopnými dvířky. Za nimi vznikly police hluboké 40 centimetrů. Zvenku to vypadá jako souvislá dekorativní stěna, ale uvnitř je sklad o objemu čtyř velkých kufrů. A přesně tohle je důvod, proč já osobně wall panels miluju. Nejsou to jen dekorace. Jsou to chytré nástroje, které řeší konkrétní problém s úložným prostorem, aniž byste museli stavět příčky nebo kupovat masivní kom

Nesmíme zapomenout na praktickou stránku věci. Mnoho lidí se bojí, že lišty zachytávají prach nebo že se pod ně dostane vlhkost. Pokud používáte kvalitní lepidlo a lištu natřete stejnou barvou jako stěnu, stane se téměř neviditelnou součástí zdi. Teprve když pohladíte rukou povrch, ucítíte ten jemný reliéf. Zkoušela jsem to i v pronajatém bytě, kde jsem nesměla vrtat. Lehoučká decorative molding z extrudovaného polystyrenu držela na stěně měsíce a po odchodu jsem ji sloupla bez jediné stopy. Skvělý trik pro každého, kdo touží po změně bez velkých inves

Když jsem se před lety stěhovala do prvního vlastního bytu o rozloze 32 metrů čtverečních, byla jsem přesvědčená, že minimalistický interiér je cesta. Žádné poličky plné cetek, žádné přeplněné skříně. Jen čisté linie a prostor k dýchání. Realita mě ale rychle srazila na zem. První týden jsem řešila, kam schovat deku a druhou sadu povlečení. Hosté? Přespávali na nafukovací matraci, která každé ráno vypadala jako utržená z horské boudy. Tehdy jsem pochopila, že minimalismus není o prázdnotě, ale o chytrých řešeních. A že pokud nemáte místo na samostatnou ložnici, musí každý centimetr vašeho interiéru pracovat za v

Teď k tomu, co mě trápilo nejvíc – skladování. V ložnici máme vestavěnou skříň, ale ta je plná oblečení. Takže všechny náhradní deky, spacáky a cestovní polštáře putovaly pod postel v obýváku. Díky bed with storage ve výšce 40 centimetrů se tam vejde i zimní bundy. Když jsem poprvé dala pod postel sadu ručníků a koupelnových předložek, které ladí s bathroom tiles, ulevilo se mi. Už žádné hromady na židli. A když přijedou hosté, stačí otevřít šuplík a během minuty je nachystané prádlo i povleče