Když barva stěn potká skryté úložiště aneb proč letos sahám po zemitých tónech

Pokud už máte postel s úložným prostorem a pohovku, zamyslete se nad dělením místnosti. Místo drahé příčky použijte závěs z obyčejného lana nebo staré záclony. Na závěs můžete připevnit háčky na kabelky nebo šály. Také se podívejte na second handy v okolí. Kvalitní skříň z masivu se dá sehnat za pět set korun, stačí ji obrousit a natřít. Víte, co je na tom nejlepší? Když si nábytek sami upravíte, má k vám vztah. Bydlení pak není jen série bílých krabic, ale domov, který odráží vaši osobn

Všimli jste si toho taky? Letos se trendy wall colors posunuly od chladných šedí k něčemu, co vás obejme jako stará deka. Mluvím o terakotě, syté olivové nebo tlumené okrové. Ale pozor, neberte to jako jen povrchní estetiku. Když bydlíte v garsonce s výměrou 30 metrů, každý centimetr stěny bojuje o pozornost. A právě tady přichází ke slovu praktické triky. Zkuste například jednu stěnu natřít sytě, třeba antracitově. Váš malý obývák najednou získá iluzi hloubky a místnost působí větší. K tomu přidejte křeslo s jemnou sametovou texturou, ale raději s pevnějším polstrováním, protože žádný host neocení propadlé sedadlo po dvou hodin

Možná se ptáte, jak to všechno skloubit s praktičností pro hosty. V bytě, který má 45 metrů čtverečních, je otázka spaní návštěv kritická. Zde přichází ke slovu rozkládací pohovka nebo sedačka s výsuvným mechanismem. Když jsem vybírala tu svou, sáhla jsem po modelu s integrovaným spacím prostorem, který se skládá z dřevěných lišt a pevné matrace s tloušťkou 12 centimetrů. Jenže barva stěn v té místnosti byla původně bílá a místnost působila sterilně. Stačilo přidat jeden panel v sytě zelené za pohovkou a rázem se celý kout proměnil v útulný koutek. Trendy wall colors letos totiž nejsou jen o malbě celé místnosti, ale o chytrém zvýrazně

Když přijde na řešení pro malý byt, často sahám po nábytku s úložným prostorem, ale zapomínám na světlo uvnitř něj. Mám kamaráda, který si pořídil obrovskou rohovou sedačku s úložným boxem na přikrývky a polštáře, ale protože uvnitř boxu není žádné světlo, každý večer při vytahování deky nahmatal rukou něco studeného a měl strach, že je to pavouk. Stačí do boxu nalepit malé senzorové světýlko na baterie, které se rozsvítí při otevření víka, a problém je vyřešen. Stejně tak u skříní – pokud máte šatní skříň, která je hluboká a tmavá, přidejte do ní pár solárních nebo bateriových LED pásků. Najednou se z bytu stane místo, kde najdete věci bez baterky v zub

Druhá strana mince je praktičnost. Když plánujete wall finishing v místnosti, kde bude stát rozkládací pohovka, musíte myslet na odolnost. Mattesná lesklá barva na stěně za pohovkou po roce vypadá jako mapa světa od otisků hlav. Vsadila jsem proto na matný nátěr s příměsí jemného písku. Je drsnější na dotek, ale vydrží i to, že se o ni náhodou otřete vínečkem při sledování seriálu. A pokud máte v místnosti pohovku s velurovým čalouněním, krémová strukturovaná stěna vytvoří dokonalý kontrast. Velurová textura je sama o sobě výrazná, a tak stěna nesmí soupeřit, jen ji doplňovat. To je základní pravidlo, které jsem se naučila až po pár zpackaných rekonstrukc

Když jsem se před pěti lety stěhovala do svého prvního samostatného bytu o třiceti metrech čtverečních, myslela jsem, že jediné, co potřebuji, je lustr uprostřed stropu a pár lampiček. První tři měsíce jsem žila v permanentním šeru, protože jedna žárovka prostě nestačí na místo, kde se vaří, spí i pracuje na jednom fleku. Pak mi došlo, že klíč není v tom mít víc světel, ale mít je tam, kde je skutečně potřebuju. Malý byt je jako divadelní scéna – každý kout musí mít svůj vlastní zdroj světla, jinak se ztratí v temnotě. Začala jsem tedy experimentovat s bodovými světly na kolejničkách, která se dají natáčet přesně na pracovní desku v kuchyni nebo na křeslo u okna. A najednou se místnost otevř

Pokud máte v obýváku rozkládací pohovku s velurovým čalouněním, všimněte si, jak často se o ni otíráte zády, když sedíte na zemi. U dětí je to běžné. Zdi v okolí pohovky jsou první, co dostává zabrat. Zvolila jsem proto kombinaci: dole soklovou lištu z masivu, nad ní pás omyvatelné barvy do výšky 120 cm a nad tím klasický mat. Tento wall finishing není jen estetický. Je to taktický krok, jak ušetřit čas při úklidu. Otřete houbičkou a máte hotovo. A věřte mi, že když máte dvě děti a psa, každá minuta ušetřená drhnutím zdí je k nezaplace

Častý problém, o kterém se moc nemluví, je ten, kde vlastně wall art skladovat, když ho zrovna nepoužíváte. Měla jsem obří plátno v rámu, které bylo krásné, ale nemělo své stálé místo. Každou změnu sezony jsem ho chtěla vyměnit za něco svěžejšího. Jenže kam s ním? Do skříně se nevešlo, pod postel narvete tak akorát kufr. Nakonec jsem přešla na lehčí variantu – textilní tapiserie na dřevěné liště. Srolujete ji do tubusu, strčíte za knihovnu a máte klid. Teprve pak jsem pochopila, že wall art by měl být v malém bytě flexibilní, stejně jako nábytek. Pokud máte bed with storage, můžete do jeho vnitřku schovat malé obrazy, ale na velké kusy to nesta