Japandi styl: Když zen potká hygge v panelákovém bytě 2+1

Když už mluvíme o pohodlí, nesmím zapomenout na matraci. Mnoho lidí dělá chybu, že podcení její kvalitu. Levná pěnová matrace z IKEA sice funguje první měsíce, ale po půl roce se proleží a hosté si stěžují na záda. Já doporučuji investovat do varianty s paměťovou pěnou nebo kombinací pěny a pružin. A pokud máte možnost, přikoupit samostatnou matraci, kterou můžete mezi návštěvami skladovat v úložném boxu. Pak máte jistotu, že váš dining table bude sloužit jako opravdu pohodlná postel. A když hosté odjedou, stačí matraci srolovat, uklidit a stůl je zase st

Co se týče skladování, naučila jsem se jednu zásadní věc: koberec může být i úložištěm. Ne doslova, ale svým umístěním. Pokud pod něj vložíte tenkou podložku s protiskluzovou úpravou, můžete pod ni zastrčit ploché boxy na sezonní boty nebo knihy. Jen nesmíte mít koberec příliš těžký, jinak se podložka zmačká. Ideální je varianta z polypropylenu, který je lehký a snadno se čistí. Mám pod svým hlavním kobercem uložené dvě ploché krabice s dekou a spacím pytlem. Když přijde host, stačí koberec nadzvednout za roh, vytáhnout boxy a rozložit ležení. Nikdo nic nevidí, nic nepřeká

Další vychytávkou je click-clack mechanismus u naší druhé pohovky v kuchyni. Původně jsem si myslela, že je to jen pro teenagerské pokoje. Omyl. Když potřebujete během pěti vteřin proměnit koutek u stolu na lehátko pro odpolední zdřímnutí, je to k nezaplacení. Mechanismus je ocelový, vydrží každodenní skládání. A co víc, pod sedákem je schovaný foam mattress o tloušťce 14 centimetrů. Když ho rozložíte, spíte na něm lépe než na některých postelích za deset tisíc. Jen pozor na to, že click-clack vyžaduje přesné dosednutí do rámu. Pokud koupíte levnou variantu, budete mít za půl roku povolené pa

Co mě na začátku trápilo, byl materiál potahu. Japandi styl sází na len, bavlnu a vlnu, ale co když vám doma běhá pes s drápy? Můj chlupáč miluje skákat na pohovku a dělat si tam pelíšek. Proto jsem nakonec sáhla po velvet upholstery, ale v matné úpravě a v tlumené taupe barvě. Samet není typickým materiálem japonské estetiky, ale výrobci už pochopili, že lidé chtějí odolnost. Tenhle samet je ze směsi polyesteru a viskózy, připomíná spíš hebkou bavlnu než lesklý plyš. Nechytá chlupy tak jako vlna a dá se utřít vlhkým hadrem. V bytě, kde se vaří i spí na 55 metrech, je tohle vlastnost k nezaplace

Jenže paráda začínala, když k nám přijeli přátelé z Hradce a neměli kde spát. Byt nemá hostinský pokoj, rohožku na balkoně nepočítám. Potřebovali jsme nábytek, který přes den neruší a v noci slouží jako regulérní postel. Objevila jsem sofa bed s designem tak střídmým, že byste si ho mohli splést s minimalistickou lavicí ze skandinávského katalogu. Je potažený látkou barvy surového lnu, žádný vzor, žádná knoflíková tapeta. Uvnitř se skrývá kovový mechanismus, který rám zvedne a přetvoří na lůžko. Na první dobrou to vypadá jako obyčejná pohovka. Až do chvíle, kdy zatáhnete za pá

Největší oříšek přišel s otázkou, jak pohovku rychle zase složit. Ráno jsme spěchali do práce, host ještě spal a já potřebovala obývák zpátky. Tehdy jsem ocenila click-clack mechanism, který jedním pohybem sklopí opěradlo do roviny a zase zpátky. Stačí stisknout páčku, sedák se posune dopředu a zádová část klesne dolů. Žádné tahání matrací, žádné sundávání potahů. Celá operace zabere deset vteřin. Kdybych zvolila klasický vytahovací gauč, trvalo by to minutu a půl, a ještě bych si skřípla prst do kovové tyče. Japandi styl totiž není jen o vzhledu, ale o funkčnosti, která ušetří čas i ne

Nakonec si řekněme něco o tom, jak vybírat barvu a styl. Neutrální odstíny jako béžová, šedá nebo krémová jsou bezpečné a snadno se kombinují. Pokud ale chcete, aby sedačka byla dominantou místnosti, sáhněte po výrazné barvě – hořčicová, tmavě modrá nebo smaragdová zelená dělají v obýváku parádu. Mně osobně se osvědčila kombinace: neutrální podlaha a stěny, a sedačka jako barevný akcent. A když vybíráte i bed with storage, ať už pod sedákem nebo jako samostatný kus, dbejte, aby ladily materiálem a odstínem. Jinak místnost působí nesouro

Když řešíte malý byt, každý centimetr musí pracovat. Můj první byt měl obývák propojený s kuchyní a jediným zdrojem lůžka pro hosty byl obyčejný rozkládací gauč. Ten ale zabral půl místnosti, takže ve dne vypadal jako obrovský monolit. Teprve když jsem objevila model s integrovaným bed with storage, přišlo zásadní zlepšení. Pod sedákem se ukrývalo úložiště na ložní povlečení, deky a dokonce i dvě polštáře navíc. Koberec pod ním musel být dostatečně velký, aby zakryl celou plochu rozloženého lůžka, jinak by host ráno šlápl bosou nohou přímo na studené parkety. Doporučuji vzít koberec alespoň o třicet centimetrů delší na každou stranu, jinak to působí jako kobereček pro pane